Po škole

Skupinka několika studentů se opíjí ve škole a nevšimne si zamykající dlouhé služby. Rázem se ocitnou v prázdné třídě sami a zjistí, že nemohou ven…

Postavy: (A) hlavní organizátor akce obviňující ostatní z toho, že jej do ní zatáhli, zároveň politicky argumentující dement,
(B) sprostě mluvící "intelektuál",
(C) sebevrah hledající jakoukoli příležitost k ukončení svého života,
(D) flegmatik - nic ho nesere

(B): Kurva, von nás tady fakt zamknul, ty vole.
(A): No, a kdo za to může, no???
(C): Bije hlavou o zeď.
(B): Ty vole, tak to fakt říká ten pravej… kerej debil se moh eště včera posrat aby našel krám, kde mu prodaj chlast, co?
(A): Já za to nemůžu! Vy jste mě k tomu dohnali!
(B): Nekecej, vole, to je teda novinka… No slyšíš ho, parchanta jednoho?
(D): Co?
(B): Prej že jsme ho k tomu dohnali! No věřil bys tomu? Jak todle může říct!!!
(D): No a co, hoši? Tak jsme tady zavřený, no…
(B): Jak, no a co? Ráno někdo asi přijde, ne? Votevře, ne? Uvidí nás, ne? A uvidí ten chlast, ne?
(D): No jo, říkám snad, že ne?
(B): No vidíš!
(D): Co?
(B): Ty vole čet si někdy školní řád?
(D): No jo!
(B): No vidíš! (D): Co?
(B): Kurva, dejte mi něco, já ho zabiju! Otáčí se a vidí (C) bijícího hlavou o zeď. Ty vole, co to dělá?
(D): Nezúčastněným hlasem. No asi se chce se zabít, ne?
(B): Hystericky. Nech toho! Dyť si něco uděláš! Vrhá se k němu a snaží se jej zadržet, ale nestačí na to. No pojďte mi někdo pomoct!!!
(D): No jo, dyť už jdu. Pomalu a rozvážně mu kráčí na pomoc. Dotáhnou (C) k ostatním a sednou si do kroužku.
(A): Otázkou je, co teď budeme dělat. Zatímco vy jste se destruktivně hádali, já přemýšlel.
(B): A k čemu si dospěl?
(A): Dospěl jsem k tomu, že je nutno situaci analyzovat, pochopit a vyvodit z toho důsledky.
(B): No to je dobrý, vole, slyšíš ho?
(A): Dále jsem dospěl k zjištění, že jsme tu s největší pravděpodobností abych tak řekl uvězněni.
(B): No to je teda vobjev…
(D): Otáčí se, vrtá se v nose, absolutně je ignoruje.
(C): Plíží se ven z kruhu, chystá si oprátku, zkouší pevnost provazu, připravuje se k oběšení.
(A): Je tedy nutno zvážit všechny potencionální možnosti, jak opustit prostor daný těmito šesti zdmi.
(B): Snad čtyrma, ne?
(A): Šesti! Jen někdo velmi neinformovaný - vyhýbám se pojmu idiot - může nepovažovat podlahu a strop za zeď!
(D): Sleduje (C) snažícího se oběsit. To ti asi nepude, ten provaz je moc tenkej!
(B): Cože? Jakej provaz? Rozhlíží se. Ježišmarjá! Běží k (C), odvazuje ho, mlátí ho přes záda. Dobrý? Proboha, von se fakt chtěl voběsit!
(D): Jé, škoda, tys ho sundal… to bylo tak pěkný se na něj koukat… tak uklidňující…
(B): Ty kreténe jeden debilní, a co kdyby se fakt zabil? No?
(A): Ale pánové! Nepropadejte emocím! Zachovejte věcnost dialogu!
(B): Drž hubu! A ty poslouchej!
(D): No?
(B): Chytne se za hlavu. Ježišmarjá! Otáčí se k ostatním. Neví někdo, co sem chtěl říct?
(A): Tak to vidíte, dámy a pánové…
(D): S úsměvem. Dámy?
(A): Nekecej mi do toho! Tak to vidíte, dámy a pánové, takto dopadne nezkušený řečník při pokusu o projev spatra.
(B): Drž hubu.
(C): Nenápadně se plíží pryč a otevírá okno. Sedá si na parapet a sbírá odvahu ke skoku. (D) ho zaujatě pozoruje.
(A): Posléze nesnese zklamání z neúspěchu a vylévá si vztek na nevinných přátelích, kteří mu ve skutečnosti chtěli jen podat cennou radu, jak se pro příště podobných chyb vyvarovat… Ten nevděk.
(B): Jakej nevděk! Von se tady do mě začne jen tak navážet, no viděli ste to někdy?
(A): Ale no tak, příteli, klid, vím, že naše situace není nejrůžovější, ale emoce nám nepomohou, spíše uškodí.
(B): No dobře, prosim tě, hlavně už nech těch keců…
(A): Abys věděl, mám návrh, jak se zbavit kompromitujících předmětů. Ukazuje na láhve od alkoholu. Nemáme tu snad okno?
(B): Osvícen. To jako vyhodit?
(A): Ano!
(B): To je ale skvělej nápad! Otáčí se k oknu, vidí (C) chystajícího se skočit, vyleká se. Kristepane, čum na něj! Von chce skočit!!! Běží k němu, vráží do něj, až ho shodí. Proboha! Co jsem to udělal! Ne! Kamaráde! Já jsem tě zabil!!! To ne!!! Skáče také z okna.
(A): Ach ne! To není možné! Má kariéra je v troskách! Teď už mne ani ten nejlepší plán nemůže zachránit. Způsobil jsem dvě předčasná úmrtí a naplnil tak skutkovou podstatu trestného činu vraždy! Za to bych mohl být odsouzen až k dvaceti letům odnětí svobody nepodmíněně! To je katastrofa! A i kdybych z kriminálu vyšel, nemohl bych s tou pohanou žít! Ne! Musím jednat! Vytáhne kapesní nožík a podřízne si žíly.
(D): Teda. To sou mi ale věci… Vytahuje z kapsy klíč, odemyká si a odchází.

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí